Sedím v příjemné restauraci Sport hotelu. Na podiu hraje živá hudba k tanci. Jsem jediný muž mezi skupinou žen. Konečně jsem si totiž po dlouhé době splnil jedno dávné přání. Zkusit aerobik, a tak jsem se vypravil na víkendový aerobikový pobyt. Při odpoledním cvičení je velmi zajímavé, být jediným mužem mezi tolika ženami. Některé se na mě dívají trochu s obavami, s nedůvěrou, kdo že to tady vstoupil do jejich výsostného území. A některé se na mě radši ani nedívají. Jako bych tam ani nebyl. No musím říct, že je to docela zabíračka.


soumrak_muzu

Ani ne tak fyzicky, i když ze mě teče pot jako při průtrži mračen, ale hlavní je zvládnout ty rychlé pohyby, kroky, přechody a figury. Na to jsou ženy opravdu více nadané než já. Rychlý aerobik střídá po první hodině krásné cvičení Port de Bras - spojení jógy, baletu a dechu. To se mi moc líbí. Ladnost pohybů, nádech, výdech, rovnováha, zkrátka paráda.Vracím se zpět do tanečního večera. Ženy se zvedají od stolů a vybíhají na taneční parket. Přidávám se taky. Je to super. Takhle od podlahy si zařádit. Následují různé taneční figury "ala kankán" , předbíháme se kdo nejvýš vykopne nohu. Je mi skvěle. Současně pozoruji po očku několik stolů v restauraci, u kterých sedí skupinky mužů. Popíjejí pivko, střídavě nás nenápadně a střídavě lačně pozorují. Cítím jakoby chtěli taky tančit, ale nějak to nejde. Ženy přebírají iniciativu. Jedna z žen přibíhá ke stolu mužů a zve je na taneční parket. "Néééé, fakt nepudem. To je dobrý. Nám stačí, že se jen díváme jak krásně tancujete." A dál sedí, popíjejí a klábosí. Občas se mezi nimi pohne nějaký "odvážlivec" a začne tahat souseda za ruku, že by přeji jen šli tancovat. Nakonec to vyzní jakoby to byli malí stydliví kluci a zůstávají sedět u stolu. No a my tančíme dál a užíváme si to.Najednou je mi těch mužů trochu líto, že nenajdou odvahu, nepohnou se z místa a nedopřejí si radost z tance a společnosti žen. Vždyť to chce jen trochu, malý krůček a už by to šlo. Ale buď jsou nesmělí a nebo pohodlní a tak se pomalu propadají do alkoholového opojení. Na druhou stranu cítím jakousi "převahu" a pocit vítězství z toho, že jsem tady jediný muž, který si to dokáže užít s tolika ženami naplno.Hudebníci dohráli poslední skladbu a tak se vracím ke stolu. Je klid a ticho. Muži dál sedí u svých stolů a popíjejí. Kladu si otázku jaký je v tomto případě vlastně rozdíl mezi muži a ženami. Proč se ženy dokáží takto bavit a muži ne. Najednou se přede mnou objevuje obraz. Aktivní, živé, tancující ženy, ženy tvořivé ve svém vlastním životě, ženy plné zdraví a elánu, ženy, které umí vychutnávat život.

Sedící, povídající muži, mlsně pošilhávající po ženách, muži bez života, muži přeplnění slovy, muži přeplnění prací a "povinnostmi", muži přeplnění vlastní důležitou důležitostí,  muži chátrající, bez pohybu, bez energie, bez ohně...... že by nastával SOUMRAK MUŽŮ? Že by snad muži přestávali existovat?  

Že by muži začali vymírat?  Že by už nebyli potřeba pro tento svět?  

MUŽI KDE JSTE? UŽ SE KONEČNĚ OZVĚTE A UKAŽTE KDO JSTE!